Kalibruj se průtokem!

Mluvím už asi dvanáctou minutu s pracovníkem celní správy. No, já vlastně moc nemluvím. Spíš on na mě něco chrlí. Člověk by si řekl, že když už má ten daňovej sklad, co ne něj neustále mířej kamery, tak že tam může do těch sudů prostě napumpovat kořalku a všechno bude v cajku. Je to přece pod dohledem, takže si tam odsud nemůžu nic upít, ne? Není to tak. To by to bylo moc jednoduchý.

dsc_0641

Především: sud je takzvaně nekalibrovaná nádoba. To znamená, že od bednáře vyleze s nějakou tou tolerancí plus mínus pár litrů. Teoreticky si kupujete sto padesátku, ale vejde se vám tam 137,4 nebo taky 162,8 litru. A na to vám celník neskočí. Takže mi právě osmou minutu vysvětluje, jak na každý sud vyrobí speciální měrnou tyč, podle které bude jasné, kolik kořalky v sudu je, každá tyč bude ke konkrétnímu sudu, zapečetěná ve skříni a bude mít vyražené speciální číslo, které se bude shodovat s vyraženým speciálním číslem na konkrétním sudu. A že to samozřejmě musíme zaplatit.

dsc_0700

Vím, že máte těžkou práci, snažím se ho obměkčit, zatímco obracím oči v sloup. Ale co kdybychom to udělali malinko jinak? My budeme ty sudy mít na počátku vždycky plné a dohodneme se, že nic neplného do skladu nepůjde. V tom případě by stačilo na sud vyrazit jeho přesný celkový objem (ten by se dal jednoduše změřit průtokovým měřidlem) a bylo by to. Pan celník chvíli mlčí a pak prohlásí, že se o způsobu měření průtokovým měřidlem musím poradit s Metrologickým institutem, protože oni budou chtít na každý sud jejich protokol.

dsc_0741

Metrologický institut, co je vám úřad. Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale jeho pobočku najdete prakticky v každém městečku. Na všechno tu mají oddělení. Oddělení tlaku, oddělení geometrických veličin, oddělení měřících transformátorů a tak dále. Naše oddělení se jmenuje nějak jako oddělení průtoku plynů a kapalin, ale nevím to jistě, protože si mě tam předávaj jak horkej brambor. Zdánlivě banální požadavek se mění na neskutečný byrokratický problém, protože měřič průtoku stojí hodně peněz a blbě se převáží, takže by radši sudy naplnili přes nějaké odměrné nádoby, což pak ale není průtok, takže to není jejich oddělení. Nakonec se dostávám k pánovi, který zná někoho, kdo kdysi podobnou věc dělal u Jelínka ve Vizovicích. Doporučují mi kontaktovat oblastní pracoviště Zlín.

dsc_0931

Pán ve Zlíně je nadšen (když se k němu konečně propracuju). S láskou vzpomíná na vůni slivovice a hned vymýšlí, jak to udělat, abychom nemuseli platit jeho dlouhý výjezd přes celou republiku, protože nikdo jiný to evidentně nezvládá. Pak mi navrhuje, že na jaře pojede za příbuznými do Loun, že by se u nás stavil a napsal by si to jen jako místní šetření. Bez váhání mu to odsouhlasím, protože je mi jasný, že tímhle tempem řešení dílčích problémů stejně dřív než na jaře nic pálit nebudem.

dsc_0917

Pokládám rozžhavenou nokii a usedám k mailu. Musím napsat Christině Moser, která obchoduje se sudama, aby nám na jaře navezla pár kousků po bílých burgundách a něco po sladkým sauternes. Pak píšu jednomu chlapíkovi o sudy po sherry PX a ještě kontorluju, kolik tu mám drsně vypálených padesátek. Ať když už sem chlapík jede, ať toho udělá co nejvíc. Však my to pak už nějak naplníme. A vy vypijete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *